30.12.1998 00:00 | Správy

Textovky na PC - jaké to bylo?

Textovky po zlatém období osmibitů neskončily s příchodem pécéček. I na tyto stroje jich existuje celá řada. A nejen těch čistě textových, ale i těch doplněných grafikou či zvukem. Ano, mám na mysli hry typu adventure. Tak zavřete oči, ehm – vlastně je pořádně otevřete, a držte si klávesnice.

Textovky po zlatém období osmibitů neskončily s příchodem pécéček. I na tyto stroje jich existuje celá řada. A nejen těch čistě textových, ale i těch doplněných grafikou či zvukem. Ano, mám na mysli hry typu adventure. Tak zavřete oči, ehm – vlastně je pořádně otevřete, a držte si klávesnice.
Textovky i na PC? Není možná!
Nezasvěcení by si možná mohli myslet, že pro PC existují pouze hry oplývající všemožnými multimediálními schopnostmi. Opak je pravdou – ještě před pár lety nebylo ani slechu o graficky kvalitních hrách, např. stylu Doom. Když počítače PC začínaly, byla u nich grafika horší než u osmibitů, o zvuku raději vůbec nemluvě. A tak bylo pochopitelné, že textovky budou vznikat i na zázračných xtéčkách či atéčkách. Textové hry z počáteční éry světa PC (u nás pak ze začátku 90. let) tak plně odpovídaly programům z osmibitů. Ale tato situace neměla trvat na věky věků. Jak se výkonnost výpočetní techniky zvyšovala (a s ní i zkušenosti programátorů), začaly se objevovat hry, u kterých byl pouhý text doplněn obrázky a hudbou. Možná si vzpomínáte na údiv, když jste si poprvé spustili hru Indiana Jones a poslední křížová výprava od proslulé společnosti LucasArts (stejně, film byl podle mého názoru o mnoho lepší) – text, grafika, zvuky, hudba. Něco, co dávalo původním čistě textovým hrám novou dimenzi a přitáhlo tak k jejich hraní další skupiny pařanů.

Co tedy bylo možné hrát?
Na pécéčkách se ze své podstaty ze začátku objevovaly dva typy textovek. Jednak ty, které byly nějakým způsobem přenášeny na dosovou platformu (zpravidla bez problémů šly převádět hry vytvořené na Spectru) nebo byly podle vzoru osmibitových úspěchů znovu naprogramovány. Druhou stranu pak zastupovaly hry vytvořené zcela nově. Nově vzniklých textovek však bylo pochopitelně daleko víc – nelze vyjmenovat všechny, tak alespoň některé. Osobně se mi líbily Král Jister, Operation Chipmunk (oba díly) či Zvrhlík. A abych nezapomněl – docela jsem se pobavil v roli svůdníka ve hře Playboy. Ponechejme však stranou tyto čisté textovky a pojďme se podívat na jejich novou generaci.

Grafika, zvuk, hudba …
Na poli adventur, čili her založených na přemýšlení, se zapracovanou grafikou, případně zvukem a hudbou, toho bylo v devadesátých letech vytvořeno poměrně hodně. Základním principem bylo nahrazení slovních příkazů ovládáním pomocí myši. Příznivci textovek najednou zjistili, že nové prvky jsou velmi kvalitním přínosem a svojí podporou (tedy tím, že je hráli) utvrdili autory ve správnosti tohoto kroku. Stejně jako není možné zjistit, jaká byla první textovka, není ani možné říci, kdo byl první v oblasti adventur. U nás byla známá sada příběhů o záletníkovi Larrym, o legendách Kyrandie či perfektní dvoudílko Lost In Time. V zahraničním výčtu nemůže pochopitelně chybět ani zmíněný Indiana Jones (ať již slavný příběh o poslední křížové výpravě nebo o zkáze Atlantidy). Mimochodem, právě hra Indiana Jones and the Fate of Atlantis vybočovala z ostatní řady adventur s touto postavičkou – předlohou nebyl film, ale jednalo se o zcela nový děj. Pokud vím, zfilmován dosud nebyl, přestože se o tom několikrát uvažovalo. V souvislosti se společností LucasArts se nemohu nezmínit o humorně laděných Tajemstvích Opičího ostrova. Vzpomínáte?

Všechny tyto hry však měly pro našince jednu hlavní nevýhodu – byly v angličtině (pravda, třeba u Lost In Time existoval český překlad). Hratelnost tak ztrácela své kouzlo pro někoho, kdo musel mít neustále po ruce slovník a dohledávat každé páté slovíčko. Naštěstí i v České republice existuje celá řada schopných programátorů (jednoho nebudu jmenovat, ale Saboteur se mu opravdu podařil). Jejich pílí tak vznikla dílka jako 7 dní a 7 nocí (až na to otřesné klikání myší jsem se opravdu zasmál), parodie na Opičí ostrov – Tajemství Oslího Ostrova (bylo to super, jen jsem hned ze začátku narazil na místo, které po určitých předchozích krocích nešlo vyřešit) či skoro pohádka Dračí historie (snoubenka to se mnou nechtěla hrát, protože se bála). Zajímavá byla také hra Ramonovo kouzlo – ani ne tak dějem, jako faktem, že se jednalo o vůbec první českou hru s naskenovanými fotografiemi (ale také jsem tam zabloudil a několik hodin se nemohl hnout z místa).

Textovkářův ráj?
Naštěstí dosud existují lidé, kterým nejsou textovky cizí. A tak i dnes vznikají nové hry a projekty nějakým způsobem s textovkami spojené. Jedním z nich jsou webové stránky s příhodným názvem Textovkářův ráj. Na adrese http://www.game.cz/textovky můžete najít nejen archív více než tří desítek českých textovek, ale také rozhovory s autory, hodnocení či informace o novinkách. Ke cti autorům, respektive autorovi, slouží zejména snaha o přesnost v hodnocení a o vcelku častou obnovu. Textovkářův ráj je místo, které byste měli určitě navštívit, pokud máte textovky rádi. Jestliže navíc patříte mezi autory, máte šanci své dílko poslat a zdarma si tak získat nehynoucí slávu mezi českými hráči. Ale vážně – děl na uvedené adrese přibývá, což je rozhodně dobře. Také se může stát, že v seznamu textovek najdete některou svoji hru – perfektní, u mnoha z nich totiž není znám autor. V současné době se podle mých informací jedná o jediný ucelený zdroj tohoto typu v České republice.

Zdroj: Computer

Diskusia 1 Príspevkov